Chceme to prosadit u v letonm roce, aby vy slevy na dani na dti mohly rodiny uplatnit ji pi podvn daovho piznn v ptm roce, ekl na konferenci pedseda KDU-SL a ministr prce a socilnch vc Marian Jureka.

Lidovci argumentuj, e v prbhu let se sniuje pomr msn ve slev na dt vi prmrn mzd.

Je to n vkop do koalinch jednn, ekl poslanec a rozpotov expert lidovc Michael Kohajda. Strana proto pichz s nvrhem ve tech variantch. Kdyby se koalice shodli na t pro stt nejdra, znamenalo by to podle nj, e by rodina se temi dtmi uetila dky vym slevm na dani za rok 14 400 korun.

U prvn, nejlevnj varianty by to cel stlo 4,2 miliardy korun ron, u prostedn 6,3 miliardy korun a u t nejdra pes 8 miliard korun. Kohajda nejprve na konferenci mluvil o esti miliardch v ppad nejnkladnj varianty, strana ale po chvli slo sama korigovala.

Ve daovho zvhodnn na vyivovan dt je nyn na prvn dt 15 204 K za rok (1 267 K za msc), na druh dt 22 320 K za rok (1 860 K za msc), na tet a kad dal dt 27 840 K za rok (2 320 K za msc). Na postien dt s prkazem ZTP/P si lze odest dvojnsobek pslun stky.

S nvrhem na zven slev na dani u dt pila KDU-SL v situaci, kdy se ptikoalice neme shodnout ani na valorizaci slevy na dani na poplatnka.

Men vldn strany trvaj na tom, aby ptikoalice dodrela to, co slbila vlda, ve svm programovm prohlen. To obsahuje tak tuto vtu. Zavedeme valorizaci slevy na poplatnka. Letos pi podvn daovho piznn mohl kad odest 30 840 korun.

Podle ministra financ Zbyka Stanjury z ODS si to ale sttn kasa neme dovolit. Kdyby se sleva dani zvila o stovku msn, tedy na 32 040 korun za rok, mlo by to dopad na sttn rozpoet zhruba est miliard korun.

dn dal valorizace vdaj, dn dal mandatorn vdaje a dn dal, kter nejsou kryty pjmy, ekl na lidoveck konferenci pedseda Nrodn rozpotov rady Mojmr Hampl.

Kdy ji nevalorizujeme, zvyujeme zdann prce, ekl ke sporm v koalici o valorizaci slevy na poplatnka na konferenci sociolog Daniel Prokop. Kdy se sleva na dani nezvyuje, doplcej na to podle nj ni pjmov skupiny.

Lidovci oprili i nvrh, aby vy sociln odvody mli bezdtn. A opt narazili

Lidovci tak znovu pili se svm starm a politickmi konkurenty mnohokrt odmtnutm npadem, aby vy sociln odvody mli bezdtn.

V souasn verzi tohoto npadu by lid, kte nemaj dti a je jim vce ne 35, odvdli o dva procentn body vc tedy 9,1 procenta msto 7,1 procenta.

Naopak o jeden procentn body mn, tedy 6,1 procenta, by odvdli ti, kdo maj dv dti. Se temi a vce dtmi by to bylo o dal jeden procentn bod mn 5,1 procenta.

Nvrh na zven odvod bezdtnm vythli lidovci u v pedminulm volebnm obdob. Narazil ale tehdy na odpor; hlavnm protiargumentem bylo, e nvrh je diskriminan.

A politick soupee popudili i tentokrt. Stt m zasahovat do ivota lidem co nejmn. Nesouhlasm s vymi odvody pro bezdtn. Mt, i nemt dti je svobodn rozhodnut kadho. Nen povinnost je mt. Politici maj vytvet pro rodiovstv co nejlep podmnky, nikoliv manele/partnery trestat za to, e nemaj dti, odmtla na sociln sti X npad lidovc jednika volebn kandidtky STAN Danue Nerudov.

Razantn odmtme nvrh lidovc trestat bezdtn vymi odvody na dchod. Jsou tisce a tisce lid, kte nemou mt dti a jsou mezi nmi i ti, kte dti zkrtka mt nechtj. Sttu do tohoto vlun osobnho rozhodnut jednotlivce nic nen. Tyto kroky nejsou jen kontroverzn, ale taky nefunkn a k vy porodnosti opravdu nepovedou, ohradil se i f Pirt Ivan Barto.

Na vld to samozejm budeme eit a udlme vechno pro to, aby tento npad zstal leda v archivu naich lidoveckch koleg. Protoe na svobodu volby se nesah, uvedl na sti X Barto.