Lukašenko uvedl, že ho ruský prezident Vladimir Putin informoval, že podepsal výnos týkající se rozmístění nestrategických jaderných zbraní. Dodal, že Putin přijal rozhodnutí v návaznosti na tom, na čem se spolu dohodli ústně.
„Měli jsme připravit sklady a tak dále. To jsme udělali, takže přemisťování jaderné munice už začalo,“ uvedl také Lukašenko. Na doplňující otázku, zda tyto zbraně už v Bělorusku jsou, odpověděl: „Je to možné. Přijedu a uvidím“. Podle agentury Belta také řekl, že Bělorusko garantuje jejich bezpečnost.
Ministři obrany Běloruska a Ruska Viktar Chrenin a Sergej Šojgu ve čtvrtek v Minsku podepsali dokumenty o rozmístění nestrategických jaderných zbraní v Bělorusku.
Až dosud Rusko své jaderné zbraně mělo jen na svém území či na svých plavidlech a letounech. Šojgu podle agentury TASS tvrdil, že Rusko jaderné zbraně nepředá Bělorusku, ale ponechá si nad nimi kontrolu a bude to Moskva, kdo bude rozhodovat o jejich případném použití.
Běloruský ministr obrany Chrenin označil rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku za „odpověď na agresivní politiku“ Západu. Tento krok má podle něj také přimět vedení západních zemí „zamyslet se nad nepřípustností další eskalace situace v regionu“
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller řekl, že Washington „ostře odsoudil“ souhlas Běloruska s tím, aby Rusko na jeho území rozmístilo nestrategické jaderné zbraně. USA nicméně nevidí důvod k úpravám své vlastní jaderné doktríny. Uvedl také, že podle Spojených států nic nenasvědčuje tomu, že se Rusko chystá jadernou zbraň použít.
Eskalace, míní Šedivý
Podle Šedivého dosavadní nepřímé výhrůžky nepřinesly efekt, který si ruský prezident Vladimir Putin představoval. „Je to krok, který má odstrašit a demonstrovat sílu Ruska vůči Severoatlantické alianci ale také vůči Ukrajině,“ řekl generál Jiří Šedivý v pořadu Impulsy Honzy Benešovského na rádiu Impuls.
„Ty jaderné zbraně, které budou rozmístěné na území Běloruska – otázka zní, zda tam skutečně budou – budou pod kontrolou Ruska. Alespoň tak to bylo deklarováno. Přiblížení jaderných zbraní rozšiřuje prostor, který může být Ruskem napaden,“ dodal s tím, že vojenský smysl jejich použití je diskutabilní.
Podle Šedivého je použití jaderných zbraní politickým aktem, který by spustil celou lavinu politických rozhodnutí. „Pravděpodobně by nešlo jen o oponenty Ruska, ale i o spojence Ruska. V důsledku by tak možná mělo použití jaderných zbraní negativní strategický dopad na Rusko. Tento efekt by byl větší než ten taktický vojenský. V každém případě by to znamenalo eskalaci hrozeb a nebezpečí,“ řekl.
„Pokud by zbraně byly použity vůči některému státu Severoatlantické aliance, tak je to de facto rozpoutání třetí světové války,“ sdělil generál.
V tomto případě by se jednalo o spuštění tzv. článku 5 Severoatlantické smlouvy, tedy základního dokumentu NATO. Ten obsahuje ustanovení, že „ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem“.
Kdyby došlo k použití na ukrajinském bojišti, tak by i tam podle Šedivého začaly fungovat politické mechanismy. „Je potřeba uvést to, co řekli Američané, že by byly pravděpodobně použity takové zbraně, které by de facto zlikvidovaly invazní část ruských vojsk na Ukrajině, přičemž by zbraně do rukou dostali asi Ukrajinci,“ dodal generál.
Taktické jaderné zbraně s menší výbušnou silou jsou určené pro využití na bojišti a nejsou tak ničivé jako strategické jaderné zbraně. Analytik Nikolaj Sokol z vídeňského Centra pro odzbrojení a nešíření jaderných zbraní (VCDNP) už dříve agentuře AP řekl, že rozhodnutí o rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku je pro Rusko významná změna postoje. „Rusko bylo vždy velice hrdé na to, že nemá žádné jaderné zbraně mimo své území. To teď mění a je to velká změna,“ řekl.
Jaderné vydírání, míní Kyjev
Kyjev už v březnu varoval, že rozmístění ruských jaderných zbraní povede k destabilizaci Běloruska, a žádal, aby se situací zabývala Rada bezpečnosti OSN, jejíž další stálí členové – Británie, Čína, Francie a USA – by měli zabránit ruskému „jadernému vydírání“. Rusko je také stálým členem RB OSN s právem veta.
Americký Institut pro studium války (ISW) označil Putinovo březnové prohlášení za informační operaci s cílem vyvolat obavy Západu z jaderného střetu. Podle něj krok je „irelevantní z hlediska rizika eskalace směrem k jaderné válce, které zůstává extrémně nízké“.
Analytici také uvedli, že Putin zřejmě hledal příležitost k rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku už od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu loni v únoru. Připomněli také, že běloruský vůdce Alexandr Lukašenko nabídl Rusku rozmístění jaderných zbraní už v listopadu 2021. Podle ISW tento krok prohloubí ruskou kontrolu nad Běloruskem.